|
|
Role of glial cells in pathophysiology of demyelinating diseases of the nervous system
Holásek, Michal ; Kriška, Ján (vedoucí práce) ; Pivoňková, Helena (oponent)
Gliové buňky, ku příkladu oligodendrocyty, Schwannovy buňky, NG2 glie, astrocyty a mikroglie hrajídůležitou roli v homeostáze nervového systému, včetně myelinového obalu. Myelinové obaly tvořené oligodendrocyty a Schwannovými buňkami zabezpečují mechanickou, izolační a trofickou podporu axonů. Navíc, poškození určitého stavebního prvku myelinu anebo narušení určitého procesu může vést ke zhroucení a ztrátě myelinového obalu, známého jak demyelinizace. Demyelinizace axonu je patofyziologický stav charakteristický pro mnoho onemocnění, například roztroušenou sklerózu, akutní diseminovanou encefalomyelitidu, Charcotův-Marieův-Toothův syndrom anebo limskou neuroboreliózu. Nakolik jsou demyelinizační onemocnění pořád více rozšířené v populaci, vhodná a efektivní léčba je pro pacienty rozhodující. Nicméně, tato léčba ale není dostupná pro každé demyelinizační onemocnění z důvodu nedostatečného porozumění patofyziologickým mechanismům, slabé prostupnosti hematoencefalické bariéry a limitované regenerační schopnosti nervové tkáně. Z těchto důvodů je další výzkum v oblasti demyelinizačních onemocněni je nevyhnutný. Klíčové slova: prekurzor oligodendrocytu, oligodendrocyt, Schwannova buňka, myelinizace, akutní diseminovaná encefalomyelitida, roztroušená skleróza, remyelinizace
|
|
|
Problematika rehabilitace pacienta s akutní diseminovanou encefalomyelitidou
Tyburcová, Marie ; Zumrová, Alena (vedoucí práce) ; Málková, Michaela (oponent)
Akutní diseminované encefalomyelitida (ADEM) je závažné neurologické onemocnění s variabilním průběhem, které i přes medicínský pokrok může pacientovi způsobit trvalé následky. Nezastupitelné místo během komplexní léčby má rehabilitace, která se v posledních letech, zejména na základě studia plasticity a možností regenerace mozku, stala sofistikovanou preventivně terapeutickou metodou. Práce předkládá ucelený teoretický přehled současných znalostí o relativně vzácném autoimunitním onemocnění centrálního nervového systému (CNS) i o aktuálních možnostech a postupech při fyzioterapeutickém ovlivňování průběhu a následků onemocnění. Byla vypracována na základě sběru teoretických dat, dotazování a systematického pozorování fyzioterapie pacienta s ADEM, hospitalizovaného po dobu 5 měsíců na různých pracovištích ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole. Fyzioterapeutické postupy jsou v teoretické i praktické části členěny a aplikovány podle fázového modelu. Teoretické poznatky, čerpané z publikovaných kazuistik, stejně jako průběh onemocnění a následná rekonvalescence sledovaného pacienta jasně dokumentují, že při včasném zahájení intenzivní léčebné péče a jejího pokračování v době úzdravy je prognóza i závažného postižení CNS příznivější a funkční následky se minimalizují. Komplexní zpracování problematiky...
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy u pacientů s akutní diseminovanou encephalomyelitidou
JINDROVÁ, Kateřina
ADEM je zánětlivé demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému postihující převážně bílou hmotu mozkomíšní. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou akutní diseminované encephalomyelitidy a vhodnými přístupy fyzioterapie. U této diagnózy je smyslem podat komplexní pohled o daném onemocnění. Otázka akutní diseminované encephalomyelitidy je v dnešní době stále více aktuální, neboť incidence tohoto onemocnění každým rokem stoupá a to nejen ve světě, ale i v České republice. Problematika u dětí je podrobně popsána a následně rozdělena. Hlavním stanoveným cílem mé bakalářské práce je zmapovat problematiku akutní diseminované encephalomyelitidy, zpracovat přístupy fyzioterapie a u vybraných pacientů s touto diagnózou realizovat definované fyzioterapeutické postupy. Teoretická část se zaměřuje na výskyt akutní diseminované encephalomyelitidy v České republice a ve světě, charakteristiku onemocnění, příčiny vzniku, průběh, diagnostiku a prognózu, či v neposlední řadě velkou škálu možností v léčbě daného onemocnění, jako je např. neurorehabilitační, farmakologická, lázeňská léčba apod. Metodická část je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat je pozorování, rozhovor, analýza zdravotnické dokumentace, kineziologické a neurologické vyšetření, možné videozáznamy a fotodokumentace jednotlivých respondentů. Výzkumný soubor zahrnuje 2 respondenty z Centra Arpida v Českých Budějovicích. Vyšetření a terapie probíhala po dobu 5 měsíců v prostorách Arpidy. K vyhodnocení změn stavu pacienta je provedeno vstupní a výstupní kineziologické a neurologické vyšetření. Jedno kineziologické vyšetření je doplněno o vyšetření na posturografu od firmy Neurocom, které pacient absolvoval na začátku terapie a po jejím ukončení. V souladu s cílem a použitím kvalitativního výzkumu je stanovena výzkumná otázka. Výzkumná otázka zněla: K jakým změnám v kineziologickém vyšetření dojde po fyzioterapii u pacientů s akutní diseminovanou encephalomyelitidou? Fyzioterapie měla především vliv na stereotyp dýchání, lepší stabilitu lopatek při aktivním pohybu horních končetin, zlepšení stereotypu chůze a na lepší posturální stabilitu ve stoji. Fyzioterapie jako taková může v dobré míře ovlivnit některé klinické příznaky akutní diseminované encephalomyelitidy. Pomáhá zlepšit kvalitu života, fyzický či psychický stav člověka, napomáhá zlepšit soběstačnost jedince a zlepšit tak jeho zapojení do kolektivu.
|
host ::
RSS.